Israel Shamir

Ideas that will Derail the descent to Barbarity

Řekni ne, Fatáhu

Palestinci si chrání svobodu nejvíc ze všech lidí na Zemi. Opět to prokázali v červnu, když se násilím dostali do neblaze proslulé mučírny Dahlana a osvobodili z ní vězně; a když zločince vyškolené CIA poslali zpátky k jejich židovským pánům. Jsem na jejich jedinečné vítězství pyšný: Američané se nemůžou zbavit Guantanama a spousty dalších vězení s miliony vězňů (víc než v Gulagu strýčka Stalina); Britové nemůžou rozmontovat své sledovací kamery; obyvatelé Saudské Arábie nemůžou vyhnat své vládce řízené CIA. Jen nemnoho lidí úspěšně odstranilo mašinérii strachu a útlaku zničením policejních klonů Gestapa, jež se rychle vynořují po celém světě. Pád preventivně-bezpečnostního vězení v Gaze bude v Palestině v budoucnu oslavován stejně jako Francouzi oslavují pád Bastily.

 

Toto je vítězství lidí nad útlakem. Krom toho je to také vítězství práva nad bezprávím, protože Palestinci měli a stále mají svou legitimní vládu, ačkoliv se darebácký bezpečnostní aparát pokusil postavit nad zákon. Jde o skutečné lidové vítězství, protože uspělo bez msty a zbytečného krveprolití. Izraelská média mluvila o 60 strážcích, kteří požádali o izraelskou ochranu, ale ve skutečnosti víc než polovina z tohoto počtu (tak jako tak nepatrného) požádala o návrat do Gazy. Věděli, že nepřijde žádná pomsta, žádný lov lebek, žádná noc dlouhých nožů a žádné moskevské tribunály pro bojovníky Fatáhu: lid zvítězil, není žádná občanská válka ani žádné velké krveprolití; nepřátelé svobody zmizeli a oni teď mají možnost znovu se pokusit stát muži.

 

Charakteristickými znaky této lidové revoluce byly velkodušnost, štědrost a bratrské city. Tradiční média se tak, jak to dělají vždy, snažila najít nějakou rozepři, a prezentovala tuto skvělou revoluci jako vítězství Hamásu nad Fatáhem. To je přehnané. Lidé v Gaze bojovali proti gangům Dahlana, proti zločincům, kteří se snažili v pásmu Gazy prosadit svou vládu moci a násilí. Čtenářům Tolkiena to může připomínat bitvu o Středozem. Tyto gangy byly pozůstatky předchozí špatné vlády; byly tam dosazeny pod dohledem izraelského Sarumana a jejich porážka byla jen otázkou času. Ale Dahlan není Fatáh; a není jím ani Mahmúd Abbás, korunovaný USA a Izraelem jako král bantustanu Ramalláh. Skutečný Fatáh je Marwan Barghouti, stále ještě zavřený v židovském gulagu, a další skvělí muži a dobří bojovníci, kteří s sebou nesli jméno Palestiny od bitvy u Karame po intifádu. Oni jsou ten skutečný Fatáh, a patří jim místo ve dvoraně slávy palestinské revoluce.

 

Znám bojovníky Fatáhu; seznámil jsem se s nimi v jejich vesnicích v kopcích Palestiny, kde si po mnoha letech exilu a věznění dopřávali krátký odpočinek. Velcí lidé, kteří byli ostudným podřízením se americko-izraelskému diktátu ze strany Abu Mazena rozčíleni jako nikdo. Lidové vítězství v Gaze je může zmobilizovat k pořádnému domácímu úklidu, k návratu ke svým revolučním tradicím. Dahlan a Rajoub, tito zločinci proti bezpečnosti, a jejich političtí spojenci Abu Mazen a Saeb Erekat ukradli, ne, privatizovali jméno Fatáhu, tak jako šéfové KGB privatizovali komunismus a judeo-mamonitské elity privatizovaly svobodné podnikání amerických zakládajících otců. Žádný bojovník Fatáhu se necítí porážkou Dahlana rozrušen. Navíc mohou následovat své vedení a zbavit se vlkodlaků, kteří zneužili jméno Fatáhu ve službách Shin Bet.

 

Jonathan Steele nám správně připomenul, že „ozbrojení povstalci proti zvoleným vládám mají dlouhý americký rodokmen a není žádná náhoda, že Elliott Abrams, zástupce poradce pro národní bezpečnost a zjevný architekt anti-Hamásovského rozvracení, byl klíčovým hráčem v dodávání zbraní Ronalda Reagana kontras bojujícím proti zvolené vládě Nikaraguy v 80. letech“. Ale tito kontras, přítomní v každé revoluci, Chounas ve Vendée, kontras Francouzské revoluce, kozáci na Donu, kontras Ruské revoluce, Savimbiho Unita, kontras angolské revoluce, ti všichni měli na své straně část pravdy a vyjadřovali některé legitimní zájmy. Proto schvalujeme a podporujeme milosrdný charakter revoluce Hamásu: Hamás je připraven pracovat společně se zdravějšími částmi Fatáhu pro palestinskou věc.

 

Nicméně by mohlo a mělo dojít k určitému poučení: vedení Fatáhu podlehlo izraelsko-americkým svodům kvůli své špatné ideologii. Nacionalismus, tato zbraň masového rozkladu, byla na východ přinesena kolonizátory ze západu za účelem rozdělení a panování. Orient o nacionalismu až do 19. století nic nevěděl, protože byl spojen vírou a ovládán svými tradičními vládci, následovníky Konstatntina Velikého a Sulejmana Překrásného. T.E. Lawrence přinesl bacil nacionalismu do Hejazu a tuto jednotu východu podkopal. Slíbil Arabům nezávislost na „nenáviděných Turcích“, ale jejich zrada nepřinesla nic dobrého: kořist si rozdělili britští, američtí a později sionističtí kolonizátoři, zatímco místní obyvatelé byli ještě víc utlačováni.

 

Nacionalismus je nevyhnutelně druhem partikulárním druhem ideologie „udělej to sám“. V Palestině, Egyptě a Sýrii byl nahrazen univerzálním socialismem, ale po zmizení tohoto socialistického prvku zůstal jen Fatáh se svým mylným nacionalismem, odsouzený k neúspěchu. „Jsou to vlastenci jako my,“ říkali o Fatáhu sionisté od Šarona po Avneryho. „Budou šťastní za vlajku, hymnu a švýcarská bankovní konta – jako my. Budou spokojeni s bantustanem nebo dvěma.“

Jenže Palestinci nejsou ochotní zradit Palestinu za iluzi nezávislosti. Všichni Palestinci, to znamená všichni obyvatelé Palestiny, domorodí i přistěhovalí, ji potřebují celou, ne jen 2 % Gazy a 10 % ramalláhské enklávy, ale všech 100 %. Můžeme to všechno získat společně ne rozdělováním, ale sjednocením. Islám je univerzální víra jako křesťanství, a jeho náboženské základy jsou pro nás univerzální stát vhodnější než včerejší nacionalismus, ať arabský nebo sionistický. Podobný proces probíhá v Turecku, kde se stal spojencem Ameriky Kemalistický nacionalismus podporovaný vojenskými bajonety, zatímco lidé volí Islámskou stranu.

Lidé na východě věří v Boha; proto Ex Oriente Lux (latinsky „z východu přichází světlo; pozn. překl.). Také mají zkušenost, že bezbožnost nemá ani zábrany ani soucit, zatímco my potřebujeme soucitné vůdce. Nevěnujte pozornost strašáku „islamofašismu“ nebo „islámského nebezpečí“. To je mýtus vytvořený Podhoretzem a jemu podobnými, stejně smyšlená hrozba jako čínské nebezpečí, panslavismus nebo komunismus. Neobáváme se stoupenců islámu, protože s nimi všemi žijeme své životy, a je dobré vyvážit lásku k zemi láskou k Bohu.

Proces budování národa v Palestině má daleko k ukončení. Ke sjednocení jejích kmenů a skupin do jedné společnosti, demontáži palestinské Národní rady – a Židovského státu by mělo být nalezeno nové paradigma, jak správně uvedl Avrum Burg. Separace a směřování k nezávislosti té nebo oné části Palestiny se ukázaly být nefunkční strategií. Palestina nemůže být rozdělená. Přátelé Palestiny a přátelé Izraele musí společně pracovat na sjednocení, ne na separaci.

Translation by Erik Sedláček

Featured Posts

A Syrian Breakthrough

The Russians and their Syrian allies have cut the main supply line of the rebels to the north of Aleppo, ...

Read More

Ryan Rodrick Beiler / Shutterstock.com

Autumn in Palestine

Autumn is beautiful in Palestine: overripe blue-green figs, unpicked pomegranates pecked by birds, heavy grapes turn red. Now is the ...

Read More

If They Are Bombed - They Are Daesh

President Putin is a pirate, no less. In his declaration at the UN, he stole President Bush Jr’s copyrighted 2001 ...

Read More

Evan El-Amin  /  Shutterstock.com

Les guerres de genre de H. Clinton

Est-ce que les hommes qui votent pour H. Clinton vont finir en enfer ? Je n'en suis pas sûr. Nous savons ...

Read More

Evan El-Amin  /  Shutterstock.com

Clinton's Gender Wars

Will the men voting for Mrs Clinton end up in Hell? I am not sure. We know that women who ...

Read More

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Israel Shamir © 2016 Frontier Theme