Israel Shamir

Ideas that will Derail the descent to Barbarity

Svědectví Israela Shamíra: “Izrael je jediným černým bodem na mapě světa, posledním útočištěm rasismu a apartheidu”.

Israel Shamír je nezávislý izraelský spisovatel. Narodil se v Novosibirsku roku 1947, a roku 1969 emigroval do Izraele. Na vlastní on viděl rasistickou politiku, kterou praktikuje židovský stát Izrael Palestincům, a tak se stal bojovníkem proti sionismu a za společné soužití s Araby. Říkalo se o něm, že byl v dětství němý, nikdy neřekl ani jediné slovo a nevydal ani hlásek. Potom najednou, když mu bylo deset let, zahodil u oběda lžíci a křičel: „Ta polívka je slaná!” Jeho rodičé se ho s údivem ptali, proč byl celou tu dobu ticho. Odpověděl: Dodnes bylo všechno v pořádku.”

Tento příběh provázel náhlé objevení se Shamíra v anglických médiích. Shamír, rusko-izraelský intelektuál, spisovatel, překladatel a žurnalista, byl dobře známý ruským čitatelům díky knize „The Pine and tne Olivě (Borovice a oliva)”, „Cesta v Japonsku” a jeho překladům „ Joyce , Homera a Agnona ” do ruštiny. V anglickém jazyce nepsal až do ledna 2001, kdy ho kruté útoky Izraele na Palestince donutily přestat psát o literatuře a začít psát o politice. Jeho články se objevily na internetových stránkách a byly znovu vydány v novinách a časopisech s překlady do mnoha jazyků. Psaním na internetové stránky Shamír dokázal, že si svobodné slovo najde svojí cestu a překoná překážky cenzury.

Israel Shamír , novosibirský rodák, vnuk profesora matematiky, studoval matematiku a práva na vědecké akademii v Novosibirsku. Roku 1969 se vystěhoval do Izraele, narukoval do izraelské armády a ruku 1973 bojoval ve válce proti Arabům. Po ukončení války pokračoval ve svých studiích práva na Hebrejské universitě v Jeruzalému. Po ukončení studií začal pracovat jako žurnalista a spisovatel. Nejprve pracoval v izraelském rozhlasu, potom na volné noze. Působil jako korespondent ve Vietnamu, Laosu a Kambodže v posledních etapách ji­hovýchodní asijské války. V letech 1977-1979 psal pro izraelský deník Maarív a jiné noviny. Během svého pobytu v Tokiu napsal svoji první knihu „Cesty s mým synem” a přeložil několik japonských klasiků.

Po návratu do Izraele psal pro izraelský deník Haaretz a noviny AI Hamishmar , a pracoval v izraelském Knessetu jako mluvčí socia­listické strany (MAPAM). Přeložil do ruštiny knihu S. Y. Agnona , jediného izraelského spisovatele, který je nositelem Nobelovy ceny. Shamír napsal a přeložil několik knih. Jeho nejpopulárnější knihou se stala „ Pine and the olive “. Je to palestinsko-izraelský příběh a byl publikován roku 1988. Na obálce knihy je obraz palestinského města Kamalla , který maloval palestinský malíř Nabil Ananí .

Po vypuknutí první palestinské intifády Shamír odcestoval do Ruska, a v letech 1989-1993 pracoval jako zpravodaj. Psal pro noviny Haaretz , ale později byl vyhozen, protože v jednom článku žádal o povolení návratu palestinských uprchlíků do Palestiny a obnovení jejích zničené vesnice. Roku 1993 se vrátil do Izraele a usadil se ve městě Jaffa . Kromě jiného přeložil z hebrejštiny do ruštiny Talmud.

V reakci na druhou palestinskou intifádu zastavil svou literární aktivitu a zaměřil se na žurnalistiku. Jako odpověď na heslo „dva státy pro dva národy” Shamír spolu s palestinským aktivistou, spisovatelem a myslitelem Edwardem Saidem , vedli kampaň “jeden člověk, jeden hlas, jeden stát.” Jeho ideje, názory a články byly široce publikované na různých webových stránkách. Jeho svědectví, které nyní uvedeme, jsou výňatky z různých článků publikovaných na Shamírově webové stránce http://www.israelshamir.net/ a z jeho knihy GalilieFlowers , kterou můžete také najít na uvedené stránce.

Pravda o tzv. palestinské autonomii

Shamír píše, že v Izraeli žije víc než devět milionů lidí, z nichž je kolem poloviny židů. Izrael je ale jenom židovská země, proto izraelské úřady nepočítají několik milionů gójů. Těch několik milionů Palestinců, gójů, žije v Izraeli uprostřed mezi židy, ale gój se v Izraeli nepočítá. Izrael prý dal Palestincům, gójům, autonomii, a ať ho ve svojí autonomii o sebe postarají.

– Jenomže Palestinci, gójové, v té autonomii nemají právo hlasu, nemají právo vycestovat ven z autonomie.

– Židovský stát obyčejně   nazývá palestinskou autonomii jednoduše a neurčitě „zóna”. Ale za palestinskou zónu se NATO nepostaví.

– Palestinská zóna má vůči Izraeli povinnosti, ale žádná práva

– Bez povolení izraelských úřadů nemá povolení dovážet ani vyvážet.

– Palestinci jsou povinni kupovat izraelský produkt za izraelské ceny.

– Palestinci nejsou ani v seznamu místního obyvatelstva.

– Všude, kde se nachází žid, je Izrael. Občanská práva, sociální práva a normální mzda je jen pro židy, a tam, kde nejsou židé, tam je jen divočina.

Shamír na příkladech z reálného života Palestinců pod židovskou okupaci vysvětluje, v jakých podmínkách žijí a jaká mají práva. židovské osadě Eli , která leží mezi dvěma palestinskými vesnicemi na jih od města Nábulus , otevřeli nedávno bazén olympijských rozměrů. Ve stejné době nemají Palestinci v okolních vesnicích ani vodu v kohoutku. Někdy zůstávají palestinské vesnice celé týdny bez vody , a pitnou vodu si nosí s sebou v umělohmotných kanystrech nebo lahvích. Rolníci přichází o úrodu, a někdy nemají celé týdny Vodu na umývání. To všechno proto, že rozvodný kohoutek je výlučně židovských rukách. Shamír říká, že židovská okupace Palestince rozdělila a izolovala do takové míry, že stovky Palestinců nemohou navštívit ani svoje ženy a děti, protože ty žijí za hranicemi „vyhraze­ného území”, takzvané zelené zóny. Otcové nevidí svoje děti a dědové nevidí svoje vnuky, ačkoliv žijí ve vzdálenosti 5 kilometrů, protože je rozděluje hranice přízračná pro židy a neproniknutelná pro góje.

V „demokratickém” Izraeli, popisuje Shamír , sedí roky stovky Palestincú v izraelských věznicích bez soudu a práva na advokáta.

Na druhou stranu, kolik křiku se ve světě ozvalo kvůli uvězně­ni 13 židů v Iránu. V izraelských koncentračních táborech umírají desítky unesených Libanonců, které vůbec z ničeho neobviňují. Ti | byli uneseni před téměř dvaceti lety, aby byl Libanon donucen najít a odevzdat pozůstatky dávno zahynulého izraelského letce, kterého Libanonci sestřelili v době bombardovaní libanonských vesnic.

– V izraelských věznicích každý den a každou hodinu mučí góje, Palestince. Mučení trvá týdny a měsíce, a nezřídka končí smrtí. –   

– Stovky Palestinců přišly o svůj majetek. Židé ho pod různými záminkami zkonfiskovali.

– Zatímco židé ohlušují uši celého světa křikem o židovském zlatě ve švýcarských bankách, židovské orgány denně konfis­kují majetek Palestinců.

– Zatímco si židé ve světe stěžují na projevy antisemitis­mu v křesťanských zemích, nedovolí křesťanům pomodlit se v Chrámu vzkříšení v Jeruzalému.

Shamír konstatuje, že po demokratizaci Jižní Afriky zůstal Izrael jediným černým bodem na mapě světa, poslední baštou rasismu a apartheidu.

Shamír dodává: „Druhý takový stát neznám, ani takový neexistuje.” Dále tvrdí, že Izrael je vrstevníkem výraz­ných výtvorů svojí doby, v první řadě nacionálně socialistického Německa. Mnohé pozoruhodné úmysly z těchto dob byly v Izraeli uskutečněny.

V nacistickém Německu konfiskovali majetek židů a Izrael kon­fiskoval majetek Palestinců, gójů. U nich vyhnali z práce židy a v Iz­raeli nepřijímali do práce Palestince. Namísto koncentračních táborů jsme v Izraeli vytvořili utečenecké tábory. Izraelský ŠABAK těžko zaostává za jejich Gestapem, vražděním politických oponentů, jejich únosy za hranicemi, nočními výpady a prohlídkami a nezákonnými uvězněními. Sionistické skupiny chtějí Palestince vyhnat do pouště nebo zahnat do rezervace. Židovský stát Izrael si představuje mír tak, že Palestinci zůstanou ve svojí zóně a budou se, tak jako před­tím, dívat přes ostnaté dráty na svoje bývalé země a na hladinu pro ně zakázaného moře. Ani nejpokrokovější sionistické síly nepo­žadují ukončení apartheidu.

Izrael kolabuje

– Židovský stát, tvrdí Shamír , nedovolí gójovi, aby bydlel v židovské oblasti, ani židovi, aby bydlel v palestinské vesnici. Žid může bydlet jedině v židovské izolované osadě, kam mohou Palestinci vstoupit je­dině jako manuální pracující. Mimo osady musí žid chodit ozbrojený. Zahraniční turista může volně chodit do palestinských vesnic a měst, ale žid tam jede jen v rámci vojenské akce. Historie se otočila. Tím, že jsme zavřeli Palestince, jsme zároveň zavřeli sami sebe. Celou ideou židovské emancipace bylo vysvobodit se z židovského ghetta, ale nyní jsme se dobrovolně natlačili do nového ghetta.

Israel Shamír dále tvrdí, že židovský stát ztratil jakýkoliv kontakt s realitou. Tento stát vraždí lidi a bere za to peníze z Ameriky. Jeho neférová existence se dá nazvat termínem „stát mrtvých”. Jeho pole jsou obdělávána importovanými dělníky, strážena importovaný­mi Rusy nebo dělníky z Etiopie. Všechno je odůvodněné izraelskými profesory, kteří stále učí v USA a odvážnými generály, kteří stále čekají na zázračné zbraně ze zbrojního průmyslu USA. Nezaměst­nanost se denně zvyšuje, životně důležité služby stávkují a turistika už dávno v kolapsu. Hotely jsou prázdné a jiná odvětví národní ekonomiky jsou blízko zhroucení. Izraelci kupují byty na Floridě a v Praze, zatímco prázdné byty v Izraeli prosí o kupce. Šaronova touha potrestat Palestince na druhou stranu trestá i Izraelce.

Daleko z Ameriky vypadá Izrael jako obrovský nukleární stát, největší spojenec Spojených států, židovský stát, který je pýchou amerických židů. Návštěva od nás odjede se silným pocitem naší identity a prosperity. Jenom my, stálí občané Izraele, víme, že je to jen vizitka pro hosty. Izrael kolabuje. Jeho občané z beznaděje emig­rují, zatímco generálové dokončují destrukcí země. Na hlavu původ­ního obyvatelstva, Palestinců, dopadá krutý osud: duch je vraždí – to jo to tělo bez duše, které chodí po chodbách amerického Kongresu.

Židovské náboženské právo považuje děti ze smíšených manželství za děti prostitutek. Židovské právo vůbec neuznává svatbu s gójem, protože gójové podle Talmudu nemají ani svatby, ani majetek, ani duše, jsou jako zvířata. Jenom židé jsou vyvolení. Jako důkaz uvádí Shamír několik citátů prominentních židovských rabínů, kteří jsou idolem pro mnoho židů.Duchovní otec ortodoxních židů v Izrae­li, rabín Kuk , napsal:

„Odlišnost duše žida s jeho mocí, zaměřením, vnitřním světem, je oproti duši góje větší a hlubší, jako odlišnost duše góje oproti duši zvířete, protože mezi posledními je odlišnost v množství, a mezi prvními je odlišnost v kvalitě. Libovolný skutek, i ten nejlepší, uskutečněný gójem, jen posiluje satana, libovolný skutek žida, včetně zločinu, napomáhá Bohu.” Shamír uvádí, další citáty z židovské knihy Tanija , které říkají: „Nižší vrstvy jsou plné poskvrny a jsou zlé, bez jediného paprsku dobra. Z nich pocházejí všechny duse gójů a duše všech nečistých a nekošer zvířat. Duše žida je jako svíčka Boha, jejíž plamen stoupá vzhůru. Ale duše gójů pocházejí od satana.”

Shamír tvrdí, že tato myšlenka se z myslí dnešních židovských rabínů nevytratila a uvádí prohlášení skupiny izraelských rabínů, které bylo uveřejněné v izraelských novinách ( Haaretz 21. listopadu 2000). Vyhlášení kromě jiného říká:

„Naše náboženská povinnost, stejná jako posvěcení vína v sobotu, je vykonat na nich (Arabech) ne žihad , ale holocaust Pobít všechny, včetně zen a dětí, i domácího dobytka, do poslední kočky a psa.”

V novinách „Zprávy” rabín Litman vyhlásil, že „židovský národ byl vždy hlavní osobností v dramatu lidské historie, a stvořitel nemění herce určené do hlavní role. Naše boží vyvolenost je neodvolatelná.” Ve stejných novinách napsal rabín Šmulevič : „Žid, to je programové zabezpečení.světa. Získat do svých rukou tento software znamená uchvátit moc nad celým světem.”

Tento pocit vyvolenosti a výlučnosti, popisuje I. Shamír , připravuje židy o rozum. Je to forma duševní choroby, která patří na psychiatrii Tato choroba umožňuje vedoucím izraelské televize tvrdit, že židovského chlapce zabili ( nircach ) hnusní vrazi, a gój umírá ( necherah ) při srážce s armádou. Ona dovoluje rozhořčovat se nad výbuchem au­tobusu v Hedere a nadchnout se bombardováním Gazy . Tato choroba dospěla tak daleko, že buď ona pochová nás, nebo my ji. Kabalisti a talmudisti přesvědčují lidstvo o pravdivosti svého učení o židovsko převaze a o tom, že židům je souzené být panovníky a gójům otroky, a že současnost Palestinců je budoucnost všech gójů, a úděl Gazy postihne Moskvu, Paříž a jiná města. Síly židů s miliardami dolaru a s ministerskými posty v USA a v Rusku s třetím světově největším jaderným potenciálem Izraeli nepomůžou. Jediné štěstí, že svět takové řeči neposlouchá. (Ale mel by poslouchat; pozn. autora)

Kdo jsou dnešní židé?

Jsou dnešní židé opravdu čistý národ a etnikum, a jsou opravdu potomky biblických izraelitů nebo národů historické Palestiny? Israeí Shamír odpovídá na tuto otázku kategorickým ne. Dnešní žide jsou, podle Shamíra , smíšeného původu, s významným elementem Turků, Chazarů, jižních Slovanů a pobaltských slovanských plemen, Opravdovými potomky starého Izraele jsou Palestinci. „Když vidím mužnost mladých palestinských bojovníků intifády , s prakem v ruce stojících před izraelskými tanky, vzpomínám na hrdinství Davida a jeho hrdinů. Jestliže jsou mezi námi potomci starého palestinského židovstva, tak je lze lehce odlišit podle lásky k Palestině a ke svým nejbližším příbuzným, původnímu lidu Palestiny.”

Shamír popisuje poměr sil v tomto konfliktu a vyvrací dlou­hodobou lež o tom, že mírumilovný Izrael bojuje proti Palestincům, teroristům, a říká:

„Proti nám stojí mírní palestinští rolníci s dlažebními kostkami namísto zbraní, bez významných spojenců. Izrael má na druhou stranu super spojence, světové židovstvo a USA.

Pro světové židovstvo jsme potřební, kvůli všem- Maxwellům, Berezovským , Lemerovcům a jimi získaným milionům. Kvůli tomu každodenně ždímají peníze z Rusů, Američanů a jiných. Dostáváme miliardy od důchodců z Moskvy a chudáků z New Yorku. Utratíme je za nejmodernější zbraně, za mučící nástroje a kulky pro palestinské děti.

Cokoliv bychom z Palestinců udělali, třeba konzervy s masem ve vlastní šťávě, New York Times nás očistí a ani ruská stanice NTV nás neodsoudí. Jinými slovy, neexistuje vnější faktor, který by byl uchopen ovlivnit naší situaci, s výjimkou přímého zásahu Hospodina Boha, kterého to může omrzet.”

VÝCHODISKO EXISTUJE

Shamír je skeptik a myslí si, že klid a normální pokojný život v Izraeli nikdy nebude, Kontrolní stanoviště, armáda, SABAK., to všechno zůstane navždy a do konce. Ptá se sám sebe, jestli existuje východisko. Shamír si myslí, že východisko existuje, i když se mu zdá, že je z oblasti fantazie:

„Dát Palestincům rovnoprávnost. Dát jim, právo hlasu, přesně jako židům. Dát jim právo volného pohybu, právo na majetek, tak jako židům. Konec konců gójové také dali svého času rovnoprávnost Židům.”

Shamír popisuje izraelskou politiku transferů a změn demografického charakteru země a říká: „Izraelskými občany se staly stovky tisíc bývalých sovětských občanů, s judaismem spojenými jen slabě. Byli importováni podle nařízení speciálně uděleného izraelskou rozvědkou. Izraelská moc šla po stopách Babyloňanů a Asyřanů, kteří vyhnali místní obyvatelstvo, importovali místo něj cizí národy a přesídlili je do cizích zemí. Během posledních deseti let importovala bláznivá politika izraelských vlád víc jak milion Rumunů, Rusů, Ukrajinců, thajských a afrických dělníků a nekonečný počet vystěhovalou z bývalého Sovětského svazu. Někteří z nich se prohlašuji za židovské potomky peruánských kmenů, Indiánů z Assamu Židovská agentura plánuje importovat kmen Lembda z jižní Afriky, aby prý zabezpečila židovský charakter státu. Paradoxně jsou vsak ti, kteří ještě nosí nějakou Část pravého židovského charakteru, izolováni. Fantazie o sjednocení židů se srazila s realitou.

Shamír, ale jasné konstatuje, že „Palestina a Palestinci jsou neoddělitelní” a pokračuje: „Jsou to rolníci a jejich olivovníky, prameny vody, kopule hrobů jejich předků na samých vrcholcích kopců, jejich vzájemná soudržnost a všechno, co tvoří v reálném živote. Bez Palestinců Palestina umře. V jejích řekách poteče jedovatá voda a prameny uschnou, kopce a údolí se pokřiví a její pole budou obrábět importovaní Číňané, zatímco její synové zahynou ve vězeních nebo v ghettech. Palestinci, to není neurčitý folklorní pojem. Oni objevili hvězdu   Ghassul ,   sestavili Bibli,   vybudovali jeruzalémský chrám a horu Grizimi , paláce v Jerichu, Samarii, chrámy svatého hrobu a narození Krista, mešitu Al – Aksa , přístavy v Caesarii a Akke , hrad Monfort a Belvaur . Chodili s Kristem, porazili Napoleona a hrdinsky bojovali v Alkaramu (V údolí Jordánu, kde se hrstka palestinských bojovníků hrdinsky postavila proti po zuby ozbrojené izraelské armádě; pozn. autora) V jejich žilách teče krev bojovníků Aegeanů ,. Izraelitů, Kristových apoštolů, arabských jezdců, křižáků a Turků v unikátní kombinaci. Jejich hvězdy září: Básně Mahmuda Darwishe , moudrost Edwarda Saida , perfektní olivový olej, vroucnost jich modliteb, statečná odvaha intifády , tím to dokázali.”

Israel Shamír dále tvrdí, že idea sionismu a odděleného židovského státu zkrachovala.

–    Židovsky stát Izrael je vymyšlený stát, projekt mozků amerických židů.

–    Pro-izraelští židé necítí potřebu segregace, válek a zotročeni původního obyvatelstva.

–    Většina z nás nehovoří jidiš, nečteme Saul a nechodíme do synagog.

Preferujeme arabské jídlo a arabskou a řeckou hudbu.

V   mém sousedství je ze sedmi obchodů s masem jen jeden košer.

V Tel Avivu se 40 procent svateb koná mimo židovské obřadní síně: mladší Izraelci radši cestují na Kypr, aby se tam oženili, jen aby se stranili rabínů.

Tel Aviv je hlavním městem homosexuálů na Středním východě, přesto, že se podle židovského zákona homosexuálové musí ze společ­nosti vyloučit. Někdy si přeji, říká Shamír , aby se na nás naši největší podporovatelé, američtí židé, jasně podívali; odešli by zhnusení. Je to otázka chybné identity.

My nejsme to, co si oni myslí. My potřebujeme jejich podporu stejně jako ryby potřebují vodu. Musíme s tímto přeludem skoncovat.

Ať se synové a dcery Palestiny vracejí zpět domů a budují Subu , Kakun , (které zničili Izraelci; pozn. autora) Jaffu , Akku . Namísto zabezpečení zelené linie ji vymažeme a budeme bydlet spolu.

Zdroj: Z knihy Svědectví o morálním úpadku od Nidala Saleha (převzato http://www.prefer-statement.info/).

Featured Posts

If They Are Bombed - They Are Daesh

President Putin is a pirate, no less. In his declaration at the UN, he stole President Bush Jr’s copyrighted 2001 ...

Read More

Evan El-Amin  /  Shutterstock.com

Clinton's Gender Wars

Will the men voting for Mrs Clinton end up in Hell? I am not sure. We know that women who ...

Read More

Ryan Rodrick Beiler / Shutterstock.com

Autumn in Palestine

Autumn is beautiful in Palestine: overripe blue-green figs, unpicked pomegranates pecked by birds, heavy grapes turn red. Now is the ...

Read More

Evan El-Amin  /  Shutterstock.com

Les guerres de genre de H. Clinton

Est-ce que les hommes qui votent pour H. Clinton vont finir en enfer ? Je n'en suis pas sûr. Nous savons ...

Read More

A Syrian Breakthrough

The Russians and their Syrian allies have cut the main supply line of the rebels to the north of Aleppo, ...

Read More

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Israel Shamir © 2016 Frontier Theme